Litomyšl

 

 

 

V jarních měsících letošního roku byl náš spolek neočekávaně osloven kastelánkou Státního zámku Litomyšl, zda bychom se nepodíleli tanečním vystoupením na akci Hradozámecká noc. Slovo dalo slovo a po schválení naší nabídky jsme dojednali konkrétní program a oboustranné podmínky pro tuto akci, které byly oběma stranami akceptovány. Ústředním mottem této akce byl den s hudbou, tancem a divadlem na zámku v Litomyšli. V souladu s tímto mottem jsme tomu přizpůsobili i náš program. Čekalo nás celodenní a nádavkem i večerní vystoupení v prostorách zámku pro každou návštěvnickou skupinu zvlášť. Denní vystoupení jsme zahájili v 9:45 na nádvoří zámku, kde pro nás pořadatelé připravili taneční parket a poté v hodinových intervalech jsme absolvovali 8 cca 20ti minutových tanečních bloků sestávajících z Květinového valčíku z opery Šípková Růženka od P.I. Čajkovského a v bezprostřední návaznosti Anenskou polku a Radeckého marš od Johanna Strausse. Po tomto celodenním maratonu, končícím v 17:15 hod. jsme využili pauzu do 19:00 hod. k zaslouženému odpočinku a načerpání sil pro další dvě večerní představení v divadelním sále zámku, a sice od 19:00 a 20:00 hod., kde ke slovu přišla polonéza z opery Eugen Oněgin a Květinový valčík z opery Šípková Růženka od P.I. Čajkovského. Poté jsme ještě absolvovali závěrečné defilé pro přítomné diváky, pro které byl také připraven další večerní program. Směle můžeme říci, že to byl až doposud nejnáročnější program, jaký jsme kdy absolvovali. Vždyť jsme byli na parketu v součtu více než 2,5 hodiny intenzívního tance, kdy zejména závěrečná polka Radeckého marš graduje kvapíkovým tempem a brala nám nejvíce sil. Velmi efektní bylo večerní vystoupení v historickém sále zámeckého divadla, jehož prostředí působilo díky tlumenému osvětlení až mysteriózním dojmem a předvedená polonéza jakoby k tomuto prostředí neodmyslitelně patřila. Závěrem jsme sklidili obdiv od přítomných diváků i uznání od samotné kastelánky zámku, která nádavkem ocenila naši výdrž i taneční umění.